Wörterbuch für Latein-Deutsch und Deutsch-Latein

Formentabelle zu „depravare“

Verb

Präsens (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravo	depravor
2. Person Singular	depravas	depravare, depravaris
3. Person Singular	depravat	depravatur
1. Person Plural	depravamus	depravamur
2. Person Plural	depravatis	depravamini
3. Person Plural	depravant	depravantur

Imperfekt (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravabam	depravabar
2. Person Singular	depravabas	depravabare, depravabaris
3. Person Singular	depravabat	depravabatur
1. Person Plural	depravabamus	depravabamur
2. Person Plural	depravabatis	depravabamini
3. Person Plural	depravabant	depravabantur

Futur I (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravabo	depravabor
2. Person Singular	depravabis	depravabere, depravaberis
3. Person Singular	depravabit	depravabitur
1. Person Plural	depravabimus	depravabimur
2. Person Plural	depravabitis	depravabimini
3. Person Plural	depravabunt	depravabuntur

Perfekt (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravavi	—
2. Person Singular	depravavisti	—
3. Person Singular	depravavit	—
1. Person Plural	depravavimus	—
2. Person Plural	depravavistis	—
3. Person Plural	depravare, depravavere, depravaverunt	—

Plusquamperfekt (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravaveram	—
2. Person Singular	depravaveras	—
3. Person Singular	depravaverat	—
1. Person Plural	depravaveramus	—
2. Person Plural	depravaveratis	—
3. Person Plural	depravaverant	—

Futur II (Indikativ)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravavero	—
2. Person Singular	depravaris, depravaveris	—
3. Person Singular	depravaverit	—
1. Person Plural	depravaverimus	—
2. Person Plural	depravaveritis	—
3. Person Plural	depravarint, depravaverint	—

Präsens (Konjunktiv)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravem	depraver
2. Person Singular	depraves	depravere, depraveris
3. Person Singular	depravet	depravetur
1. Person Plural	depravemus	depravemur
2. Person Plural	depravetis	depravemini
3. Person Plural	depravent	depraventur

Imperfekt (Konjunktiv)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravarem	depravarer
2. Person Singular	depravares	depravarere, depravareris
3. Person Singular	depravaret	depravaretur
1. Person Plural	depravaremus	depravaremur
2. Person Plural	depravaretis	depravaremini
3. Person Plural	depravarent	depravarentur

Perfekt (Konjunktiv)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravaverim	—
2. Person Singular	depravaris, depravaveris	—
3. Person Singular	depravaverit	—
1. Person Plural	depravaverimus	—
2. Person Plural	depravaveritis	—
3. Person Plural	depravarint, depravaverint	—

Plusquamperfekt (Konjunktiv)
	Aktiv	Passiv
1. Person Singular	depravavissem	—
2. Person Singular	depravavisses	—
3. Person Singular	depravavisset	—
1. Person Plural	depravavissemus	—
2. Person Plural	depravavissetis	—
3. Person Plural	depravavissent	—

Infinitiv
	Präsens	Perfekt
Aktiv	depravare	depravavisse
Passiv	depravari, depravarier	—

Imperativ I
	Aktiv	Passiv
2. Person Singular	deprava	depravare
3. Person Singular	—	—
2. Person Plural	depravate	depravamini
3. Person Plural	—	—

Imperativ II
	Aktiv	Passiv
2. Person Singular	depravato	depravator
3. Person Singular	depravato	depravator
2. Person Plural	depravatote	—
3. Person Plural	depravanto	depravantor

PPP
	Singular	Plural
Nominativ	deprauata, depravatus, depravatum	deprauata, depravati, depravatae
Genitiv	depravati, depravatae	depravatarum, depravatorum
Dativ	depravatae, depravato	depravatis
Akkusativ	depravatum, depravatam	deprauata, depravatas, depravatos
Ablativ	deprauata, depravato	depravatis
Vokativ	deprauata, depravatum, depravate	deprauata, depravati, depravatae

PPA
	Singular	Plural
Nominativ	depravans	depravantes, depravantia
Genitiv	depravantis	depravantium, depravantum
Dativ	depravanti	depravantibus
Akkusativ	depravans, depravantem	depravantes, depravantia
Ablativ	depravante, depravanti	depravantibus
Vokativ	depravans	depravantes, depravantia

PFA
	Singular	Plural
Nominativ	depravatura, depravaturum, depravaturus	depravatura, depravaturae, depravaturi
Genitiv	depravaturae, depravaturi	depravaturarum, depravaturorum
Dativ	depravaturae, depravaturo	depravaturis
Akkusativ	depravaturam, depravaturum	depravatura, depravaturas, depravaturos
Ablativ	depravatura, depravaturo	depravaturis
Vokativ	depravatura, depravature, depravaturum	depravatura, depravaturae, depravaturi

Gerundivum
	Singular	Plural
Nominativ	depravanda, depravandum, depravandus	depravanda, depravandae, depravandi
Genitiv	depravandae, depravandi	depravandarum, depravandorum
Dativ	depravandae, depravando	depravandis
Akkusativ	depravandam, depravandum	depravanda, depravandas, depravandos
Ablativ	depravanda, depravando	depravandis
Vokativ	depravanda, depravande, depravandum	depravanda, depravandae, depravandi

152 (235) Formen für „depravare“

Wortschatz · Textstellen · Datenschutz · Impressum